Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Přes prázdniny jsem se vrhnul na programování nových funkcí do Ábíčka a tentokrát vám představím prvních několik z nich.
Dnešní příhoda bude krátká a pojednává o zásadním objevu, který jsem učinil, jak už to bývá, zcela mimochodem.
Je to už docela dávno co jsem docházel do Domu dětí a mládeže do kroužku elektroniky. Od krystalky k modelům s tranzistory byla knížka nesehnatelná dokonce i v městské knihovně a neznal jsem příjemnější vůni než škvířící se kalafunu. Něco z těch časů je už opravdu pryč, ale tu knížku ještě pořád mám a kalafuna mi voní dodnes.
Toto je ťahák alebo ak chcete log z inštalácie Ubuntu 8.04 na "nový" firemný notebook HP nx6110 (40 GB disk, 1 GB RAM, 1.4 GHz Celeron). HW je plne podporovaný takže ide len o nastavovanie softvéru k obrazu svojmu.
Nerad nechávám problémy napůl otevřené, takže jsem se dokopal k sepsání závěru své anabáze za novým zeleným hadwarem.
Alespoň pro mne je jedním z největších problémů, souvisejících s Linuxem, jeho přílišná orientace na připojení k internetu - většina software je uložena pouze v repozitářích, ke kterým se lze dostat pouze s (poměrně rychlým) připojením k internetu. Jak vyřešit tento problém, není-li podobné připojení k dispozici?
Už jsem psal o spouštění webových aplikací na desktopu i o použitelnosti webových browserů Firefox vs Opera. Takže tento textík bude oboje spojovat a bude o tom, jak použít Operu místo Mozilla Prism.
V rámci svého času na inovace, které máme v práci, jsem začal řešit problém, který mám jak já, tak i lidé na koferencích. Když tvořím nějaký balíček, stane se, že přehlédnu nějakou závislost a překlad spadne. Jenže jak zjistit z ména třídy název potřebného balíčku (soudě podle poštovních konferencí jsem nebyl sám, kdo měl takový problém), takže jsem začal psát jednoúčelovou aplikaci, která měla nahradit původní alias na grep a hromadu x megových textových souborů jako index.
Pavol Rusnák mezitím pracoval na reimplementaci Ubuntího command-not-found a přišlo mu, že se řeší velice podobný problém a navrhnul spojit oba projekty do jednoho. A tak vznikl scout.
Po dlouhé době jsem byl inspirován (zdravím Amy
) oprášit svůj oddíl s Gentoo a vyzkoušet si ho. A když už jsem si Gentoo tak hezky aktualizoval, byla by škoda toho nevyužít pro srovnání (takový malý minitest) s mým aktuálním Debianem. Takže začínáme!
1) Měnit můžete pouze tělo bloku while (1).
2) Nejvýše na 5 místech můžete testovat proměnnou $sym, jiné testy nejsou povoleny.
3) $sym můžete měnit, ovšem pouze na 1 nebo undef.
4) Dále můžete volat left, right, nebo last.
5) Bezprostředně po každém left nebo right musí následovat další test.
Tentokrát: webové rozhraní, chyby na RapidShare.com, usenet a titulky k filmům. Neznáte doposud FatRat?
Takže jak jsem slíbil, tak plním. Dneska sem dám tři skriptíky na stahování z web úložišť. Budou to ty jednodušší. Na žádosti sloučím ty tři skriptíky do jednoho.
Tentokrát: přechod na nové verze Qt a CMake + podpora CZshare.com. Neznáte doposud FatRat?
I know I promised you a jabber server, but in the end it was not so easy and the entry would be perhaps too long, so let's start with simple stuff 
Když se tady tak rojí zápisky o Pythonu a C++, musím přispěchat se svou troškou do mlýna - totiž s postem, který je o obojím.
Občas zde prudím se svojí Žirafou, což je indexátor souborového systému, prostě parodie na locate. Používám ji převážně jako "media library" k XMMS.
Taková grafická aplikace, to je soft-realtime záležitost. Na čase odpovědi totiž záleží, pokud se to zasekne, uživatel (tedy já) sice počká, ale je naštvaný. Žirafa navíc zobrazuje výsledky vyhledávání hned během psaní dotazu - takže na výkonu záleží, protože mezi dvěma stisky kláves je tak desetina sekundy.
Žirafa je celá v Pythonu (+GTK). Ze snahy napsat rychlou aplikaci v "pomalém" Pythonu jsem získal některá ponaučení, o která se teď hodlám podělit.
V průběhu používání *uxu jsem zjistil, že používám stále stejnou sadu užitečných postupů při tvoření BASH skriptů.
Minule jsem psal, že začnu pracovat na NCoda 2 a to je taky to, co jsem tenhle tejden tak nějak dělal.
Hlavní účel tohoto zápisku je získat testery a lidi co by mi trochu pomohli s angličtinou.
Dnes ráno jsem si říkal jestli je to možné, a ono je, a ani to není nijak pracné. Má to jen jedno malé ale – zátěž procesoru.
Po celkem dlouhý pauze (víc než dva roky) si říkám, že bych se mohl vrátit k práci na NCoda, CLI prográmku v bashi, kterej slouží k dekódování, enkódování a převodu audia.
Operačný systém, ktorý zaujme.
Asi pred 3 rokmi som objavil operačný systém, ktorý má síce pár chybyčiek krásy ale určite zaujem. Je ním Syllable. Čo je Syllable a čo predstavuje? Jednoducho je to operačný systém, ktorý pokračuje vo vývoji už dnes zabudnútého AtheOS. Je plne grafický so širokou POSIX podporou takže sa dajú skompilovať aj nejaké tie programy. Syllable ovšem má nedostatok vývojárov. Hlavné jadro tvoria asi 4-5 vyvojáry s Dánska. Ovšem priaznivcov, ktorý prispievajú je viacero. možno povedať že Syllable používa upravený BeFS žurnalovací filesystém AFS. Jadro je napísané v C a grafická vrstva v C++ a taktiež je tu aj pár nativných aplikácií. Len tak na navnadenie ak po prečítaní tohto blogu prejavite záujem tak skúste tieto linky: