Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
V následujících týdnech bych rád vyzkoušel některé LDAP servery, se kterými se může normální smrtelník setkat a své poznatky bych sesumíroval minimálně na svých stránkách a v tomto blogu.
LDAP je nutnou součástí mého zaměstnání a proto hledám nástroje, které mi práci s ním co nejvíc usnadní. Nástroje které jsem používal/používám pro práci s LDAPem:
Zápisek pojednává o bezpečnostním problému na SF.net, kdy všechny soubory dostupné pro webový server musí mít nastavena práva pro čtení všem uživatelům.
Motivací je pracovat (zjišťovat informace, posílat SMS, zálohovat, apod.) s mobilním telefonem (Sony Ericsson K300i) pomocí počítače (notebook HP Compaq nx6110 s GNU/Linuxem Ubuntu 7.04) a programů gammu a wammu.
S Bulánky navěky. Asi i takový nadpis by tenhle zápisek mohl mít. Když už jsem se jednou ujal role pana doktora pro v boji zraněné polštářky, tak mi nezbývá nic jiného než v tom pokračovat. Po nadšeně přijatém zablogování o tom jak rozjet Bulánky ve Wine, přišla studená sprcha - v následující verzi opět nejeli... Opět jsem nastoupil s léky a skalpely a Bulánky vrátil na bojiště!
Včera jsem uklízel svůj home adresář (chtěl jsem jej zazálohovat a přenést na jiný stroj) a docela nepříjemně mne překvapilo, kolik místa zabírají tečkové soubory - řádově stovky mega.
FHS vsuvka, zdůraznění moje : User specific configuration files for applications are stored in the user's home directory in a file that starts with the '.' character (a "dot file").
Ačkoliv je můj home docela historický, zas až tolik konfiguračních souborů mít nemůžu. A jak je asi jasné, opravdu nemám.
Takže se ptám: Kdo sakra vymyslel do tečkových souborů dávat cache soubory?
Z diskuze pod minulým zápisem do blogu vyplynulo, že HW RAID na mojí desce je čirá reklamština a tak přišel onen okamžik, kdy vytvořím SW RAID. Třeba ten postup někomu k něčemu bude ...
Dovolim si upozornit na zajimavy clanek, ktery vysel na softpedia.com, konkretne tady.
Clanek se zabyva myslenkou spojeni Linuxu a Windows za pomoci remotedesktop, kdy se neprenasi cela obrazovka, ale pouze jednotlive aplikace.
Před nedávnem jsem přišel na zajímavou možnost ovládání KDE a to, že by mělo jít ovládat i hlasem.
Jak víme, nálady jsou nakažlivé. Pokud pracuji v jedné místnosti se dvěma fandy do malých počítačů, byla to jen otázka času, kdy i já začnu uvažovat, jak postavit mrňavý počítač, na kterém by běžel Linux a tudíž by bylo možné přesně určit, co všechno má umět a jak se má chovat.
Používám AmaroK a dost často edituji zančky u svých MP3/OGG souborů, seřazuji playlisty a podobně. Bohužel AmaroK mi dost často padá a s pádem přichází uživatel i o aktuální playlist. V případě, že dělám nějaký dlouhý playlist, tak jsem často hodně naštvaný. Rozhodl jsem se věc řešit.
Je to už nějaký čas, kdy Dan Ingalls zveřejnil demonstrační verzi svého malého projeku SqueakOnJava, což je implementace smalltalkovského virtuálního stroje v Javě. Bohužel od té doby se nedostal ke zveřejnění zdrojových kódů.
Tak jsem zamakal a povedlo se. Oproti původnímu plánu sice ještě nejsou připravený ECDL testy pro Linux (to se teprve chystá - snad do konce roku), ale na OOo + FF a TB už to jde!
Rád bych na tomto místě rozpoutal diskusi na téma distribuce komerčních her pro Linux v ČR.
Existuje v ČR už někdo, kdo by se specializoval na distribuci komerčních herních titulů určených pro Linux? Pokud jsem dobře hledal tak nikoliv. Což je vzhledem k tomu, kolik "pařanů" používá Linux pochopitelné.
V diskusi se spousta lidi rozplývala nad kvalitou a výdrží notebooků IBM. Tak zkusím napsat i svoje poznatky a případně se dozvědět něco nového.
Po delší době jsem opět zasedl k psaní blogísku. Dneska si vezmu na mušku historii příkazů příkazového interpretu, neboli shellu. Jelikož jsem uživatelem Bashe, bude řeč právě o něm.
Asi před třemi dny jsem narazil na novinku o vydání nové verze Slackwaru a to o verzi 12. Jelikož jsem starších verzí využíval, rozhodl jsem se stáhnout ho a vyzkoušet. Domluvil jsem se s kamarádem, který má rychlejší připojení, že mi ty Slacky stáhne a sám je vyzkouší.
Když jsem přibližně před rokem napsal zápis Serverové služby a zákony, vypadalo všechno poměrně jasně a zřetelně. Jenže to bychom nesměli být v Česku - v zemi, kde je možné opravdu všechno.
Motivací je umožnit přenos souborů mezi zařízením s IrDA (mobilním telefonem Sony Ericsson K300i) a počítačem s Ubuntu 7.04 GNU/Linux přes infračervený port. Počítačem je notebook HP Compaq nx6110, který není vybaven infračerveným portem. Problém je řešen pomocí USB-IrDA převodníku (tzv. dongle).
Už nějakou dobu běží veřejné CVS se zdrojovými kódy portálu abclinuxu. Dnes jsem aktualizoval developerskou databázi, takže nastal čas učinit toto prohlášení. Adresa serveru je cvs.abclinuxu.cz, login a heslo je anonymous, modul je portal. Právo commitovat mám jen já a Robert, budete-li mít nějaký patch, postupujte dle obvyklých pravidel (původní soubor, nový soubor a patch pro každý změněný soubor). V CVS najdete jak ořezanou databázi, tak i webový server jetty a buildovací nástroj ant. Sami si jen musíte stáhnout Javu a MySQL. Více ve wiki: /projekty/zdrojaky a souboru README.1st.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Někteří bystří zde na abíčku si možná všimli, že poslední dobou nějak víc otravuju s dotazama ohledně PyQt4. Už dávno jsem si říkal, že znalost php a mysql není nic extra. Pracoval jsem i na některých větších projektech. Třeba pro směnárnu jsem programoval webovou aplikaci na správu deviz (nebo tak něco). Byla to kupa práce a měl jsem i chvíle, kdy jsem chtěl složit zbraně. Kolikrát mi ani sekretářky nedokázali přesně popsat, jak některé transakce propočítávat. To se potom dost mizerně programuje
.