Český statistický úřad (ČSÚ): Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.
Ochranný svaz autorský (OSA) připravuje žalobu na společnost Suno, která umožňuje generování hudby pomocí umělé inteligence (AI). ČTK to sdělil předseda představenstva OSA Roman Strejček. Suno podle něj bez souhlasu využívá k trénování svých modelů hudbu autorů, které svaz zastupuje. Nedávný investigativní materiál magazínu The Atlantic ukázal, že firmy jako Suno nebo Udio k trénování modelů používají rozsáhlé databáze obsahující miliony skladeb. V databázích, které časopis zveřejnil, lze dohledat i písně řady českých a slovenských umělců.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vyřešen byl problém s macOS 27 Golden Gate. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
EU dnešním dnem zavedla clo ve výši 3 eur na balíky nízké hodnoty dovážené ze zemí mimo EU. To zahrnuje širokou škálu výrobků běžně nakupovaných on-line, jako jsou oděvy, hračky, elektronika a další spotřební zboží v hodnotě až 150 EUR.
Vyšel Redmine 7.0, jeden z nejlepších open source ticketovacích systémů. Došlo k migraci na Rails 8, vylepšení UI/UX, Workflow, byla přidána podpora náhledu pro Microsoft Office a LibreOffice dokumenty, došlo k výkonnostním optimalizacím a přibylo spoustu dalších oprav a novinek. Více informací v oficiálním oznámení.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Jednou z hlavních (a opravdu pořádně velkých) bolestí je neexistence jednotného rozhraní pro příjem událostí a jejich snadné a bezpečné zpracování. S tím, jak se technologie kevent blíží k rozumně použitelné implementaci, samozřejmě roste naděje na změnu. Současně ovšem vyvstávají i otázky.
V příštích týdnech a měsících budu vytvářet grafický konfigurační nástroj pro nastavení GRUBu v Pythonu, který s největší pravděpodobností bude využit v příštím vydání Kubuntu 7.04 Feisty Fawn.
V současné době diskutujeme uživatelské rozhraní. Protože se snažíme vytvořit jednoduché a efektivní UI, sbíráme informace od uživatelů, kteří už někdy s nastavováním GRUBu pracovali nebo jim takovýto grafický nástroj chyběl.
Celeste Lyn Paul, UI expertka, která mi pomáhá s vytvořením UI, na svém blogu právě takovýto dotazník zavedla. Budu vážně moc vděčný, pokud mi pomůžete a přispějete svým názorem pod její blog nebo v nouzovém případě také zde. Čím dříve, tím lépe :o)
Děkuji všem, kdo mi pomůžou a zareagují.
PS: Samozřejmě až to bude, můžeme nadělat balíky i pro ostatní distribuce, které o to budou mít zájem :o) Ale některá distra už podobné utilitky mají.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Proc? Protoze chci rychlejsi, stabilnejsi a lepe vypadajici system, ktery budu mit vice pod kontrolou. Ve skole a v praci pouzivam Linux jiz nekolik let a myslim si, ze dozral cas k tomu zkusit ho i v domacim provozu. Arch je mi ze soucasnych distribuci nejvice sympaticky -- prijemny instalator, KIS, pacman,...
Na Abicko o tom pisu proto, abych nemusel pracne vzpominat co jsem jak delal, az budu Arch davat na pocitace mamy, taty, bratra, rodicu me milovane pritelkyne a sestry me milovane pritelkyne:) Treba tim take nekomu pomuzu (budu se snazit psat hodne podrobne...), nebo nekdo pomuze mne, az si nebudu vedet s necim rady. Nektere veci se vam muzou zdat jako triviality, ale ac Linux pouzivam hodne dlouho, nikdy jsem nebyl nucen se potykat s narodnim nastavenim, multimedii atp. -- vzdy jsem si vystacil se zakladni instalaci pripadne prisel k pocitaci administrovanemu nekym jinym.
Tento handy terminál ve stylu Quake založený na aplikaci Konsole se zařadil mezi mé oblíbené aplikace, nabindoval jsem si jej na klávesu Access IBM. Doplnil mou sbírku aplikací: Katapult, Klipper, Kpf a KWallet.
Koupil jsem si Bluetooth headset Nokia BH-202 (za 1200 Kč) - měl jsem v plánu ho používat s mobilem (Nokia 6600) i s Linuxem.
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
aneb další větší změna. Yin naimplementoval bug 469, což je podpora více autorů pro jeden článek. Nicméně jsme to vzali zgruntu a vyřešili i další problémy. Například zlepšit výkon při prohlížení článků určitého uživatele, samostatná stránka s hezkým url pro každého autora, autor už nemusí být uživatelem Abíčka, autor si už nemůže svévolně změnit jméno na nějaký nesmysl, u autora ukládáme jeho osobní údaje pro potřebu redakce. První verze vypadá funkčně, snad brzy tuto funkcni vylepšíme a přidáme další funkce, třeba text o autorovi či foto.
Unison je software pro dvoucestnou synchronizaci adresářů. Dvoucestnost je hlavním rozdílem oproti mirrorovacímu nástroji rsync. Změny mohou probíhat na obou stranách a unison se je pokusí sloučit a replikovat na oba uzly. To jej v mých očích přímo předurčuje ke správě přenosné "aktovky" na flashdisku.
Před časem jsem v podstatě jen tak z legrace vyzkoušel Fvwm a zatím u něj setrvávám, vynikající je zejména velká virtuální plocha, sestávající (ve výchozím nastavení) z 3x3 stránek. Vyhovuje mi zcela minimální konfigurace, nepřidával jsem si nikam žádné moduly, na ploše v současné době nic jako hodiny nebo pruh úloh nechci a nepotřebuji.
Až do včerejška jsem si myslel, že vypalování LightScribe pod Linuxem není zatím možné. Z omylu mě vyvedl článek na cdr.cz
V článku jsem se dozvěděl, že firma LaCie již v říjnu vydala nástroj pro kreslení LightScribe. Jelikož vlastním LGH20L, tak jsem včera na své Fedoře 5 tuto aplikaci nainstaloval a vše vypadá naprosto chodivě.Mám takovou úchylku, že namám rád nedodělané věci. A tak když jsem viděl napůl nepřeložený fdisk (nebo něco podobného, už si přesně nepamatuji, co to bylo za program), tak jsem se jal doplnit těch pár hlášek.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V nejbližších dnech mě čeká reinstalace dvou počítačů s tím, že na oba počítače půjdou WinXP a Mandriva2007. Všude na serverech o PC se čte o recenzích WinVista a podobné. Mimo abclinuxu.cz linuxsoft.cz a root.cz se o recenzi linuxu nedočtete. Já bych to chtěl změnit.
Jelikoz jsem se chtel vrhnout na grabovani z TV, musel jsem si prekompilovat MPlayer s podporou kodekuu. Chybel mi mp3lame .
Nainstaloval jsem tedy
lame-3.97.tar.gz stahl jsem si nejnovejsi MPlayer-1.0rc1 a zacalo byt veselo. Kompilace kodeku nesla a po celkovem rozchozeni u kodeku nahlasil kompilator chybu.
sed -i '/^CFLAGS/s/$/ -fomit-frame-pointer/' libavcodec/Makefile
rm /usr/bin/gcc ; ln -s /usr/bin/gcc-3.4 /usr/bin/gcc
pak uz vsechno slo . Jeste davam muj
./configure --confdir=/etc --enable-gui --enable-menu --enable-x11 \
--language=cs --with-codecsdir=/usr/local/lib/codecs \
--enable-debug
Tak jsem taky zkousel AcidRip. Hned na zacatku jsem si vsiml, ze to chce nejake dalsi utilitky.
lsdvd a ta chce libdvdread
libdvdread-0.9.7.tar.gz a lsdvd_0.16.orig.tar.gz
< if ( $_ =~ /crop area.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
---
> if ( $_ =~ /Ořezová oblast.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
acidrip.pm
Mencoder FIX
Blíží se další lichý rok, a tak mě napadlo, že po distribucích ABC Linux 2003 a 2005 se možná bude chystat i verze 2007. 2003 jsem si dokonce zakoupil, 2005 trochu pomáhal testovat ... vcelku se jednalo o docela vydařené počiny. Netuším, jestli měla poslední verze větší úspěch než ta první, ale pamatuji se, že se příliš lidí do testování nehrnulo. Také kvůli tomu se občas objevily např. problémy s bootováním (aspoň ty, co se řešily zde v diskusích).
S jedním kamarádem uvažujeme o zprovoznění webhostingového serveru po novém roce. Přemýšlím jestli tam dát Debian, nebo CentOS. Prozatím se přikláním k tomu, že tam dám CentOS 5, jednak protože se v něm dost vyznám a jednak protože se mi docela zalíbil SELinux.
Rad by som tu s vami urobil taku malu statistiku.
Kazdy napiste rebricek 3 Extensions, ktore pre vas maju najvacsiu hodnotu z osobneho a pracovneho pohladu. Myslim, ze sa dozvieme zaujimave veci :)
Tak zacnem ja:
Osobne:
Pracovne (webdeveloper)
Celkovo mam aktivnych 30 Extensions a aktivne pouzivam minimalne 20, takze som mal dost tazky vyber. Ale Scrapbook vyhrava vo vsetkych smeroch.
Právě jsem vyřešil problém, který mne dlouhou dobu obtěžoval. Mám SATA vypalovačku Plextor PX-755SA.
Zřejmě se budeme stále častěji setkávat s tím, že se budou ovladače pro Linux realizovat jako běžné uživatelské programy, namísto modulů do jádra. Důvodů k takovému vývoji je celá řada a s tím, jak přibývají filesystémy pro FUSE, je toto směřování čím dál zřetelnější.
$>uname -r 2.4.32 $>cd /usr/src/linux $>make menuconfig $>make && make modules_install $>mount /boot $>cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.17-20061120 $>cp .config /boot/config-2.6.17-20061120 $>vim /boot/grub/grub.conf $>umount /boot $>links http://www.idos.cz/ConnForm.asp?tt=X&ToStn=Želivského $>reboot Broadcast message from root (pts/0) (Mon Nov 20 16:39:41 2006): The system is going DOWN for reboot now! #>ping -i 5 muj.server.com PING muj.server.com 56(84) bytes of data. From server.housing.com icmp_seq=1 Destination Host Unreachable
Dnes jsem si jen tak pročítal některé komentáře na winehq.com, náhodou jsem narazil na tento příspěvek od Jasona Greena a najednou mi to došlo.
Už to tady padlo mnohokrát - jak otevřít nový panel v běžící instanci Konqueroru.
Zažil to snad skoro každý. Disk, který nějakou dobu spolehlivě pracoval, najednou stávkuje - a to přesto, že SMART žádný problém nehlásil. Prostě jednoho dne nejde nabootovat nebo systém suše hlásí, že z disku nelze číst. Nepříjemná situace, ovšem ještě není nic úplně ztraceno.
Následuje hrubý seznam věcí, které byste neměli nikdy dělat - vedou dříve či později ke zhroucení systému. Zde vycházím z Ubuntu, ale věřím, že uvedená pravidla "lze aplikovat" na jakýkoliv Linux (nedělejte to!).
V předchozím zápisu jsem se tak trochu navážel do FC6. Musím dodat že některé věci již chodí a některé chodit naopak přestaly (Jako třeba selhání závislostí při aktualizaci). A když už jsem byl v tom testování, rozhodl jsem se vyzkoušet celkem další distribuce- Napřed to byla zmíněná FC6, pak openSuSe,Arch Linux a Xubuntu.Celkem jsem testoval od 10:00 dopoledne do 2:30 minut ranních a ráno pak v 7:15 vstával
Pokud toto čtete tak už asi víte že vyšla verze wine 0.9.25, ta kromě spousty oprav přinesla i další spousty bugů, některé věci mi prostě nechodili, tak jsem si řekl že to tak nenechám a cca 4 hodiny jsem hledal kde se stala chyba.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Včera večer mi do RSS čtečky doplul nejnovější Arch Linux Newsletter, tak jsem kouknul co tedy nového v komunitě kolem Arch Linuxu.
Text jsem prolítnul očima a zastavil se až u odstavce Archstats, hele to by mohlo být něco zajímavého, statistiky já docela rád, snad nejsem jediná lama mezi Archisty, že jsem o to ještě nikde nezakopnul.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.