Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
aneb další větší změna. Yin naimplementoval bug 469, což je podpora více autorů pro jeden článek. Nicméně jsme to vzali zgruntu a vyřešili i další problémy. Například zlepšit výkon při prohlížení článků určitého uživatele, samostatná stránka s hezkým url pro každého autora, autor už nemusí být uživatelem Abíčka, autor si už nemůže svévolně změnit jméno na nějaký nesmysl, u autora ukládáme jeho osobní údaje pro potřebu redakce. První verze vypadá funkčně, snad brzy tuto funkcni vylepšíme a přidáme další funkce, třeba text o autorovi či foto.
Unison je software pro dvoucestnou synchronizaci adresářů. Dvoucestnost je hlavním rozdílem oproti mirrorovacímu nástroji rsync. Změny mohou probíhat na obou stranách a unison se je pokusí sloučit a replikovat na oba uzly. To jej v mých očích přímo předurčuje ke správě přenosné "aktovky" na flashdisku.
Před časem jsem v podstatě jen tak z legrace vyzkoušel Fvwm a zatím u něj setrvávám, vynikající je zejména velká virtuální plocha, sestávající (ve výchozím nastavení) z 3x3 stránek. Vyhovuje mi zcela minimální konfigurace, nepřidával jsem si nikam žádné moduly, na ploše v současné době nic jako hodiny nebo pruh úloh nechci a nepotřebuji.
Až do včerejška jsem si myslel, že vypalování LightScribe pod Linuxem není zatím možné. Z omylu mě vyvedl článek na cdr.cz
V článku jsem se dozvěděl, že firma LaCie již v říjnu vydala nástroj pro kreslení LightScribe. Jelikož vlastním LGH20L, tak jsem včera na své Fedoře 5 tuto aplikaci nainstaloval a vše vypadá naprosto chodivě.Mám takovou úchylku, že namám rád nedodělané věci. A tak když jsem viděl napůl nepřeložený fdisk (nebo něco podobného, už si přesně nepamatuji, co to bylo za program), tak jsem se jal doplnit těch pár hlášek.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V nejbližších dnech mě čeká reinstalace dvou počítačů s tím, že na oba počítače půjdou WinXP a Mandriva2007. Všude na serverech o PC se čte o recenzích WinVista a podobné. Mimo abclinuxu.cz linuxsoft.cz a root.cz se o recenzi linuxu nedočtete. Já bych to chtěl změnit.
Jelikoz jsem se chtel vrhnout na grabovani z TV, musel jsem si prekompilovat MPlayer s podporou kodekuu. Chybel mi mp3lame .
Nainstaloval jsem tedy
lame-3.97.tar.gz stahl jsem si nejnovejsi MPlayer-1.0rc1 a zacalo byt veselo. Kompilace kodeku nesla a po celkovem rozchozeni u kodeku nahlasil kompilator chybu.
sed -i '/^CFLAGS/s/$/ -fomit-frame-pointer/' libavcodec/Makefile
rm /usr/bin/gcc ; ln -s /usr/bin/gcc-3.4 /usr/bin/gcc
pak uz vsechno slo . Jeste davam muj
./configure --confdir=/etc --enable-gui --enable-menu --enable-x11 \
--language=cs --with-codecsdir=/usr/local/lib/codecs \
--enable-debug
Tak jsem taky zkousel AcidRip. Hned na zacatku jsem si vsiml, ze to chce nejake dalsi utilitky.
lsdvd a ta chce libdvdread
libdvdread-0.9.7.tar.gz a lsdvd_0.16.orig.tar.gz
< if ( $_ =~ /crop area.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
---
> if ( $_ =~ /Ořezová oblast.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
acidrip.pm
Mencoder FIX
Blíží se další lichý rok, a tak mě napadlo, že po distribucích ABC Linux 2003 a 2005 se možná bude chystat i verze 2007. 2003 jsem si dokonce zakoupil, 2005 trochu pomáhal testovat ... vcelku se jednalo o docela vydařené počiny. Netuším, jestli měla poslední verze větší úspěch než ta první, ale pamatuji se, že se příliš lidí do testování nehrnulo. Také kvůli tomu se občas objevily např. problémy s bootováním (aspoň ty, co se řešily zde v diskusích).
S jedním kamarádem uvažujeme o zprovoznění webhostingového serveru po novém roce. Přemýšlím jestli tam dát Debian, nebo CentOS. Prozatím se přikláním k tomu, že tam dám CentOS 5, jednak protože se v něm dost vyznám a jednak protože se mi docela zalíbil SELinux.
Rad by som tu s vami urobil taku malu statistiku.
Kazdy napiste rebricek 3 Extensions, ktore pre vas maju najvacsiu hodnotu z osobneho a pracovneho pohladu. Myslim, ze sa dozvieme zaujimave veci :)
Tak zacnem ja:
Osobne:
Pracovne (webdeveloper)
Celkovo mam aktivnych 30 Extensions a aktivne pouzivam minimalne 20, takze som mal dost tazky vyber. Ale Scrapbook vyhrava vo vsetkych smeroch.
Právě jsem vyřešil problém, který mne dlouhou dobu obtěžoval. Mám SATA vypalovačku Plextor PX-755SA.
Zřejmě se budeme stále častěji setkávat s tím, že se budou ovladače pro Linux realizovat jako běžné uživatelské programy, namísto modulů do jádra. Důvodů k takovému vývoji je celá řada a s tím, jak přibývají filesystémy pro FUSE, je toto směřování čím dál zřetelnější.
$>uname -r 2.4.32 $>cd /usr/src/linux $>make menuconfig $>make && make modules_install $>mount /boot $>cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.17-20061120 $>cp .config /boot/config-2.6.17-20061120 $>vim /boot/grub/grub.conf $>umount /boot $>links http://www.idos.cz/ConnForm.asp?tt=X&ToStn=Želivského $>reboot Broadcast message from root (pts/0) (Mon Nov 20 16:39:41 2006): The system is going DOWN for reboot now! #>ping -i 5 muj.server.com PING muj.server.com 56(84) bytes of data. From server.housing.com icmp_seq=1 Destination Host Unreachable
Dnes jsem si jen tak pročítal některé komentáře na winehq.com, náhodou jsem narazil na tento příspěvek od Jasona Greena a najednou mi to došlo.
Už to tady padlo mnohokrát - jak otevřít nový panel v běžící instanci Konqueroru.
Zažil to snad skoro každý. Disk, který nějakou dobu spolehlivě pracoval, najednou stávkuje - a to přesto, že SMART žádný problém nehlásil. Prostě jednoho dne nejde nabootovat nebo systém suše hlásí, že z disku nelze číst. Nepříjemná situace, ovšem ještě není nic úplně ztraceno.
Následuje hrubý seznam věcí, které byste neměli nikdy dělat - vedou dříve či později ke zhroucení systému. Zde vycházím z Ubuntu, ale věřím, že uvedená pravidla "lze aplikovat" na jakýkoliv Linux (nedělejte to!).
V předchozím zápisu jsem se tak trochu navážel do FC6. Musím dodat že některé věci již chodí a některé chodit naopak přestaly (Jako třeba selhání závislostí při aktualizaci). A když už jsem byl v tom testování, rozhodl jsem se vyzkoušet celkem další distribuce- Napřed to byla zmíněná FC6, pak openSuSe,Arch Linux a Xubuntu.Celkem jsem testoval od 10:00 dopoledne do 2:30 minut ranních a ráno pak v 7:15 vstával
Pokud toto čtete tak už asi víte že vyšla verze wine 0.9.25, ta kromě spousty oprav přinesla i další spousty bugů, některé věci mi prostě nechodili, tak jsem si řekl že to tak nenechám a cca 4 hodiny jsem hledal kde se stala chyba.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Včera večer mi do RSS čtečky doplul nejnovější Arch Linux Newsletter, tak jsem kouknul co tedy nového v komunitě kolem Arch Linuxu.
Text jsem prolítnul očima a zastavil se až u odstavce Archstats, hele to by mohlo být něco zajímavého, statistiky já docela rád, snad nejsem jediná lama mezi Archisty, že jsem o to ještě nikde nezakopnul.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.
Už je to skoro rok (bože to to letí, jako by to bylo včera :-/), co jsem napsal nástroj GameX.
Upravoval jsem Debian pro naše routery, použil jsem jádro 2.6.18.2, pro které některé patche neexistují, tak jsem je musel patřičně upravit. V tomto blogu jen uvedu stručný popis a odkaz na některé upravené patche.
KDE ownz Microsoft. Hmm ... Microsoft ownz KDE? Mozna ... KDE ownz Microsoft&Mac?
No to je fuk. Proste v praxi to muze vypadat asi takhle:
. Mohl jsem si vybrat: sehnat si firmu nebo si pomoci sám. Tak jsem oprášil různé příručky, prošel internet a rozhodl se, že si poštovní server prostě udělám sám, aniž jsem však měl o problematice nejmenší páru ..