Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Gentoo portage obsahuje groff ve verzi, která umí zobrazovat 8bitové manuálové stránky na UTF-8 terminálu. Ovšem už neumí zpracovat manuálové stránky, které jsou samotné v UTF-8.
Příznivci Linuxu jako jednu z jeho předností uvádějí rychlost s jakou jsou opravovány chyby. Protože mě začala frustrovat doba, po kterou teď už stovky mnou nahlášených nebo komentovaných bugů hnijí v bugzillách, rozhodl jsem se tuto legendu podrobit věděckému zkoumání, konkrétně tedy v případě Mandrivy, Novellu, RedHatu, Gentoo, Gnome a KDE.
Vytýkám před závorku: na konci jsou 2 užitečné postupy, jak importovat mail z KMail do Evolution - jeden vyžadující KMail, druhý pouze zálohu dat z KMailu.
Jak na Nový rok, tak po celý rok. Máte se tedy na co těšit, nezahálel jsem ani na Silvestra
Jak jsem v předchozích zápiscích poznamenal, zajímá mne problematika pokročilých uživatelů a dostupnosti užitečných nástrojů i v grafických distribucích, jakou je třeba Kubuntu.
Nedávno jsem přemýšlel, jaké nástroje takoví uživatelé používají. Kdybych já byl v kůži pokročilejšího uživatele (nebo nováčka, který se tímto uživatelem chce stát), asi bych byl rád, kdybych si mohl jednoduše pomocí svého správce balíků stáhnout všechny užitečné nástroje, benchmarky a debuggery, které by mi distribuce doporučila. Pak bych si je v menu jednoduše vybral a učil se s nimi.
Protože se starám o linuxový router s CentOSem a brzy možná budu pomáhat kamarádovi se správou jednoho webhostingového serveru, který si chce založit a na něm také plánuji CentOS(jsem v něm zvyklejší a také kvůli velmi zajímavé technologii jménen SELinux a s Debianem se stále nějak nemůžu skamarádit
)
Pokaždé když se s někým bavím o počítačích a dojede na téma jaké Windows mám, tak po odpovědi, že nepoužívám Windows ale Linux, následuje otázka proč?. Tuto otázku jsem si kladl i já mnohokrát a není vůbec jednoduché na ni odpovědět. Vždyť dříve jsem používal wokna a stačili mi, tak proč teď jsem zastánce Linuxu?
Tak jsem se konečně po dlouhé době dokopal udělat něco se svou znalostí TeXu a ideální oběť byl můj zpěvník, který jsem dříve patlal v dost zběsile přiohnutém LaTeXu. První výsledky jsou tu a když máme ty Vánoce, tak je vystavím, jen ať je každý vidí.
Před několika dny se na serveru http://www.archlinux.org objevila informace o dostupnosti testovacích ISO obrazů verze 0.8 s kódovým označením Voodoo. Obrazy jsou dostupné pro procesory i686 a x86_64 kompatibilní.
Mám asi dva roky starý skener, jehož zprovoznění jsem zhruba popsal v sekci Hardware. Člověk zapomíná, mění distribuce, čímž se startovní podmínky stále mění. Takže tedy znovu, pořádně a polopatě. Co dělat se skenerem, když ho připojíte, a ono nic?
Možná jste si všimli mého předchozího blogpostu (spíš nevšimli), kde jsem se trápil s diakritikou. Po dlouhém usilovném (...) boji jsem dosáhl výsledků. Mám čistě unicode systém tak budu rád, vyzkoušíli i někdo jiný. Když budete mít nějaké nápady nebo věci co vylepšit napište do komentů. A teď už link:
http://www.repli2dev.ic.cz/download/czech_ktouch.tar.gz
po rozbalení stačí spustit soubor install.sh jako root.
Komu by to nestačilo, přiložil jsem i konfik, ale věřte tak jednoduché to není. Celé se to musí zpracovat v latin2 až když máte czech.ktouch.xml použít recode l2..utf8. Docela sranda.
Opravená klávesnice (až na barvu Z a Y).
Čas od času se Microsoft snaží inzerovat na Abíčku. Vždy jsme ho odmítli. Teď na to šel oklikou.
Možná nosím sovy do Athén, ale dneska jsem zjistil náhodou a poprvé, že online sběrna Globusu má klientskou aplikaci dostupnou i pro Linux.
Z okolností vyplynulo, že se stanu adminem celkem pěkného serveru, na kterém budeme ještě s jedním známým provozovat určitou (převážně) LAMP službu. A vzhledem k tomu, že jsem totální nováček v administraci serverů, budu zde psát, jak bych chtěl vše dělat a spolehnu se na komunitu, že mi poradí a pomůže :) První díl se týká výběru filesystému na server, konfigurace RAIDu a výhledu do budoucnosti, ohledně použitého síťového FS.
Pokud používáte wine i k hraní her, tak jste se určitě setkali s tím že se vám zvuk ve hře seká, nebo myš není tam kde by měla být a poletuje tam kde se jí zrovna chce, to samozřejmě znepříjemňuje hraní a to dost podstatně.
V tomto super-krátkém zápisku chci jen informovat zájemce, že jsem právě aktualizoval zdrojáky tohoto portálu a developerskou databázi. Více informací najdete na stránce projektu. Kdo si chce pocvičit programování, něco se naučit, hledá téma ročníkové práce do školy atd., má možnost se zapojit. V bugzille máme 247 otevřených chyb a námětů, některé se dají zvládnout za pár minut, jiné by zabraly týdny.
Čau lidi, při kompilaci vmware (VMware Server 1.0.1 build-29996) modulu vmnet pro kernel 2.6.19 pravděpodobně vznikne tento problém:
CC [M] /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.o /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c: In function ‘VNetCopyDatagramToUser’: /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: ‘CHECKSUM_HW’ undeclared (first use in this function) /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: (Each undeclared identifier is reported only once /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: for each function it appears in.) make[2]: *** [/tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.o] Error 1 make[1]: *** [_module_/tmp/vmware-config0/vmnet-only] Error 2 make[1]: Leaving directory `/usr/src/linux/include' make: *** [vmnet.ko] Error 2 make: Leaving directory `/tmp/vmware-config0/vmnet-only' Unable to build the vmnet module.
Už mě nebaví vyťukávat ordinální hodnoty českých uvozovek, pomlček aj. nebo v lepším případě psát jejich symbolické názvy. Tak jsem se konečně odhodlal a udělat si vlastní variantu české klávesnice.
Jednou z hlavních (a opravdu pořádně velkých) bolestí je neexistence jednotného rozhraní pro příjem událostí a jejich snadné a bezpečné zpracování. S tím, jak se technologie kevent
blíží k rozumně použitelné implementaci, samozřejmě roste naděje na změnu. Současně ovšem vyvstávají i otázky.
V příštích týdnech a měsících budu vytvářet grafický konfigurační nástroj pro nastavení GRUBu v Pythonu, který s největší pravděpodobností bude využit v příštím vydání Kubuntu 7.04 Feisty Fawn.
V současné době diskutujeme uživatelské rozhraní. Protože se snažíme vytvořit jednoduché a efektivní UI, sbíráme informace od uživatelů, kteří už někdy s nastavováním GRUBu pracovali nebo jim takovýto grafický nástroj chyběl.
Celeste Lyn Paul, UI expertka, která mi pomáhá s vytvořením UI, na svém blogu právě takovýto dotazník zavedla. Budu vážně moc vděčný, pokud mi pomůžete a přispějete svým názorem pod její blog nebo v nouzovém případě také zde. Čím dříve, tím lépe :o)
Děkuji všem, kdo mi pomůžou a zareagují.
PS: Samozřejmě až to bude, můžeme nadělat balíky i pro ostatní distribuce, které o to budou mít zájem :o) Ale některá distra už podobné utilitky mají.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Proc? Protoze chci rychlejsi, stabilnejsi a lepe vypadajici system, ktery budu mit vice pod kontrolou. Ve skole a v praci pouzivam Linux jiz nekolik let a myslim si, ze dozral cas k tomu zkusit ho i v domacim provozu. Arch je mi ze soucasnych distribuci nejvice sympaticky -- prijemny instalator, KIS, pacman,...
Na Abicko o tom pisu proto, abych nemusel pracne vzpominat co jsem jak delal, az budu Arch davat na pocitace mamy, taty, bratra, rodicu me milovane pritelkyne a sestry me milovane pritelkyne:) Treba tim take nekomu pomuzu (budu se snazit psat hodne podrobne...), nebo nekdo pomuze mne, az si nebudu vedet s necim rady. Nektere veci se vam muzou zdat jako triviality, ale ac Linux pouzivam hodne dlouho, nikdy jsem nebyl nucen se potykat s narodnim nastavenim, multimedii atp. -- vzdy jsem si vystacil se zakladni instalaci pripadne prisel k pocitaci administrovanemu nekym jinym.
Tento handy terminál ve stylu Quake založený na aplikaci Konsole se zařadil mezi mé oblíbené aplikace, nabindoval jsem si jej na klávesu Access IBM. Doplnil mou sbírku aplikací: Katapult, Klipper, Kpf a KWallet.
Koupil jsem si Bluetooth headset Nokia BH-202 (za 1200 Kč) - měl jsem v plánu ho používat s mobilem (Nokia 6600) i s Linuxem.
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
aneb další větší změna. Yin naimplementoval bug 469, což je podpora více autorů pro jeden článek. Nicméně jsme to vzali zgruntu a vyřešili i další problémy. Například zlepšit výkon při prohlížení článků určitého uživatele, samostatná stránka s hezkým url pro každého autora, autor už nemusí být uživatelem Abíčka, autor si už nemůže svévolně změnit jméno na nějaký nesmysl, u autora ukládáme jeho osobní údaje pro potřebu redakce. První verze vypadá funkčně, snad brzy tuto funkcni vylepšíme a přidáme další funkce, třeba text o autorovi či foto.
Unison je software pro dvoucestnou synchronizaci adresářů. Dvoucestnost je hlavním rozdílem oproti mirrorovacímu nástroji rsync. Změny mohou probíhat na obou stranách a unison se je pokusí sloučit a replikovat na oba uzly. To jej v mých očích přímo předurčuje ke správě přenosné "aktovky" na flashdisku.