Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tak jsem zase jednou vyplýtval trochu svého drahocenného času na čtení plků Vojtěcha Bednáře na Rootu, tentokrát na téma "Má smysl vytvářet nová Windows? Celý článek je samozřejmě jako vždy bez hlavy a paty, ale tentokrát mi to nedalo, a rozhodl jsem se tu chybějící hlavu a patu doplnit tady.
Takže, stručně: Nouveau se před pár dny dostal do mainlinu a bude obsažen v jádře 2.6.33.
Zapl jsem mikrofon a během pěti minut přečetl zprávičky:) Omlouvám se všem za svůj hlas, za přeřeky, za pokusy dodávat své "vtipné" komentáře... a taky se omlouvám za to slovo "psychopat", je to jen moje oblíbené slovo, nemyslel jsem to zle a Jardík se snad taky nenaštve:) Jo a prskám do mikrofonu a nějak to chrastí.
Je to hnus ale je to první verze! http://tmp.sigut.net/abcpod.ogg
Jednou z hezkých věcí na Android Marketu je, že vám poskytuje aktualizace vašich nainstalovaných aplikací. Člověku tak neuniknou nové fíčurky a že nových verzí vychází požehnaně. Už je stahuju jen přes WiFi, protože EDGE FUP překročený po několika dnech není moc fajn.
Zase Ti naši zákonodárci něco jednou pěkně udělali a napsali
Nejprve jsem to chtěl dát do poradny, ale po zjištění, že těch problémů mám víc, jsem se rozhodl hodit to do blogu.
Vánoce na krku a čas vyzdobit domácnost.
Originální skromný betlémek zde:
Doufám že mne neukamenujete s tím co mám "zas s těma vánocema"......
Dovolím si jen telegrafický příspěvek, protože mám být už dávno jinde než u počítače.
Před nějakou dobou jsem zíral, když Ubuntu (tuším) 9.04 zahrnulo poněkud nešťastnou kombinaci kernelu 2.6.28 o ovladačů Intel, které zrovna byly ve fázi implementace ranné GEM a přechodu EXA => UXA. Samozřejmě to nefungovalo, a uživatel si zbytečně nabil hubu. Bohužel stává se nám to asi pravidlem. Minule jsem tady vynadal KDE4. Jak jsem později zjistil, za podstatnou chybu nezobrazování nových souborů v souborovém manageru nemůže KDE, ale zřejmě kernel 2.6.31 a změna fsnotify. Zprvu jsem si tedy říkal, že KDE4 přítelkyni nahradím GNOME a budu z obliga, jenže jak to teď vypadá, stejné problémy má logicky také GNOME (příklad z Ubuntu). Tato chyba přitom byla například znát již době testování beta verzí aktuálních distribucí (příklad z Opensuse). A tak dotazy na toto téma od nešťastných uživatel plní fora, zatím co vývojáři neumí reprodukovat tento problém. Hlavně že mám zase zbytečný nejnovější kernel.
V poslední době mám nějaké křivé pracky a tak jsem se rozhodl zatočit s neustálým několika-násobným zadáváním mých super-bezpečných hesel k privátním klíčům.
Řešení: V konfiguračním souboru ~/.dillo/dillorc změnit hodnotu font_min_size třeba na 20.
Řešení: Do souboru ~/.xinitrc přidat příkaz:/usr/bin/setxkbmap -layout "cz,us" -variant qwertz -option "grp:switch,grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"
Řešení: xterm spouštět s parametrem -font *-fixed-*-*-*-20-*-*-*-*-*-iso10646-*
Poznámka: Tohle nejsou jediný problémy, které jsem musel (budu muset) v archlinuxu řešit, ale tyhle mě nejvíc "pálily".
Poznámka č. 2: Archlinux mi dost připomíná svou "čistotou" Slackware. Moc se mi líbí a doufám, že se skamarádíme natolik, že si ho dám na pevný disk (zatím ho provozuju z paměťové karty).
Bylo třeba dodělat otvírání zadních dvířek. Chyběly mi tam takové ty pístíky.
Právě jsem dumal, jak přeložit shellový skript do člověkem nečitelné podoby tj binární.
Důvodem bylo, aby přihlašovací údaje na ftp server nebyla čitelná a tím pádem zcizitelná.
Po krátkém hledání jsem narazil na utilitku "shc" což je hotová binárka od Francisca Javiera Rosalesa García
Stačí po rozbalení soubor shc umístit nekam do PATH.
Po spuštění:
shc -f script.sh
Jsem dostal binární soubor script.sh.x
Pro špekulanty nabízím soubor script.sh a script.sh.x , které nejsou funkčně stejné. Shelový skript obsahuje namísto názvu spustitelné aplikace tři hvězdičky a než z něj vznikl soubor script.sh.x tak tam byly jiné znaky (nic jako rm -rf ...... apod, zcela bezpečné).
Copak na to ale reversní inženýři ..... Dokáží nejak zjistit co to bylo za znaky ?
Už je to tady, skoro... Listují weby zabývající se problematikou AI a nemůžu se ubránit dojmu že jsme na hranici vytvoření myslícího stroje. Vědci totiž konečně pochopili že nejkratší cesta vede přes simulaci skutečných funkčních modulů mozku a také hlubší výzkum a pochopení samotného mozku a jeho "modulů". Možná přelomovou roli měla kniha "On Inteligence" Jeffa Hawkinse která načrtla nový směr kterým by se výzkum AI měl ubírat. Jeho firma Numenta údajně nemá nouzi o armádní zakázky, což svědčí že jsou na dobré cestě. Nicméně chtěl bych napsat zde úvahu na trochu jiné téma.
Před časem jsem tu měl zápis s prosbou o pomoc při výběru UPS. Protože si velmi vážím všech rad a pomocí, rád bych sdělil, že jsme si za pomoci nich nakonec jednu UPS vybral.
Na poličce se mi povalovala stará SD karta nominální kapacity 1 GB. Neměl jsem pro ni použití. Ale hrozně jsem chtěl vyzkoušet Archlinux. Tu mě napadlo, že bych mohl nainstalovat ten Archlinux na tu SD kartu. A povedlo se! A pomohlo (inspirovalo) mi s tím Ubuntu.
Linux používám už opravdu dlouho, asi od jádra 1.2.13, možná i déle. V dřevních dobách jsem tahal distribuci ze školy domů na několika balíčcích 3,5" disket, z nichž vždy aspoň jedna byla vadná, což protáhlo instalaci na několik týdnů. I tehdy byla častá odpověď na dotaz RTFM, akorát dokumentace bylo poněkud málo. To byl koneckonců jeden z impulsů, proč jsem založil Linux Hardware, který se časem vyvinul do dnešního Abíčka. Jenže něco se změnilo.