Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Možná nosím sovy do Athén, ale dneska jsem zjistil náhodou a poprvé, že online sběrna Globusu má klientskou aplikaci dostupnou i pro Linux.
Z okolností vyplynulo, že se stanu adminem celkem pěkného serveru, na kterém budeme ještě s jedním známým provozovat určitou (převážně) LAMP službu. A vzhledem k tomu, že jsem totální nováček v administraci serverů, budu zde psát, jak bych chtěl vše dělat a spolehnu se na komunitu, že mi poradí a pomůže :) První díl se týká výběru filesystému na server, konfigurace RAIDu a výhledu do budoucnosti, ohledně použitého síťového FS.
Pokud používáte wine i k hraní her, tak jste se určitě setkali s tím že se vám zvuk ve hře seká, nebo myš není tam kde by měla být a poletuje tam kde se jí zrovna chce, to samozřejmě znepříjemňuje hraní a to dost podstatně.
V tomto super-krátkém zápisku chci jen informovat zájemce, že jsem právě aktualizoval zdrojáky tohoto portálu a developerskou databázi. Více informací najdete na stránce projektu. Kdo si chce pocvičit programování, něco se naučit, hledá téma ročníkové práce do školy atd., má možnost se zapojit. V bugzille máme 247 otevřených chyb a námětů, některé se dají zvládnout za pár minut, jiné by zabraly týdny.
Čau lidi, při kompilaci vmware (VMware Server 1.0.1 build-29996) modulu vmnet pro kernel 2.6.19 pravděpodobně vznikne tento problém:
CC [M] /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.o /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c: In function ‘VNetCopyDatagramToUser’: /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: ‘CHECKSUM_HW’ undeclared (first use in this function) /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: (Each undeclared identifier is reported only once /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: for each function it appears in.) make[2]: *** [/tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.o] Error 1 make[1]: *** [_module_/tmp/vmware-config0/vmnet-only] Error 2 make[1]: Leaving directory `/usr/src/linux/include' make: *** [vmnet.ko] Error 2 make: Leaving directory `/tmp/vmware-config0/vmnet-only' Unable to build the vmnet module.
Už mě nebaví vyťukávat ordinální hodnoty českých uvozovek, pomlček aj. nebo v lepším případě psát jejich symbolické názvy. Tak jsem se konečně odhodlal a udělat si vlastní variantu české klávesnice.
Jednou z hlavních (a opravdu pořádně velkých) bolestí je neexistence jednotného rozhraní pro příjem událostí a jejich snadné a bezpečné zpracování. S tím, jak se technologie kevent blíží k rozumně použitelné implementaci, samozřejmě roste naděje na změnu. Současně ovšem vyvstávají i otázky.
V příštích týdnech a měsících budu vytvářet grafický konfigurační nástroj pro nastavení GRUBu v Pythonu, který s největší pravděpodobností bude využit v příštím vydání Kubuntu 7.04 Feisty Fawn.
V současné době diskutujeme uživatelské rozhraní. Protože se snažíme vytvořit jednoduché a efektivní UI, sbíráme informace od uživatelů, kteří už někdy s nastavováním GRUBu pracovali nebo jim takovýto grafický nástroj chyběl.
Celeste Lyn Paul, UI expertka, která mi pomáhá s vytvořením UI, na svém blogu právě takovýto dotazník zavedla. Budu vážně moc vděčný, pokud mi pomůžete a přispějete svým názorem pod její blog nebo v nouzovém případě také zde. Čím dříve, tím lépe :o)
Děkuji všem, kdo mi pomůžou a zareagují.
PS: Samozřejmě až to bude, můžeme nadělat balíky i pro ostatní distribuce, které o to budou mít zájem :o) Ale některá distra už podobné utilitky mají.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Proc? Protoze chci rychlejsi, stabilnejsi a lepe vypadajici system, ktery budu mit vice pod kontrolou. Ve skole a v praci pouzivam Linux jiz nekolik let a myslim si, ze dozral cas k tomu zkusit ho i v domacim provozu. Arch je mi ze soucasnych distribuci nejvice sympaticky -- prijemny instalator, KIS, pacman,...
Na Abicko o tom pisu proto, abych nemusel pracne vzpominat co jsem jak delal, az budu Arch davat na pocitace mamy, taty, bratra, rodicu me milovane pritelkyne a sestry me milovane pritelkyne:) Treba tim take nekomu pomuzu (budu se snazit psat hodne podrobne...), nebo nekdo pomuze mne, az si nebudu vedet s necim rady. Nektere veci se vam muzou zdat jako triviality, ale ac Linux pouzivam hodne dlouho, nikdy jsem nebyl nucen se potykat s narodnim nastavenim, multimedii atp. -- vzdy jsem si vystacil se zakladni instalaci pripadne prisel k pocitaci administrovanemu nekym jinym.
Tento handy terminál ve stylu Quake založený na aplikaci Konsole se zařadil mezi mé oblíbené aplikace, nabindoval jsem si jej na klávesu Access IBM. Doplnil mou sbírku aplikací: Katapult, Klipper, Kpf a KWallet.
Koupil jsem si Bluetooth headset Nokia BH-202 (za 1200 Kč) - měl jsem v plánu ho používat s mobilem (Nokia 6600) i s Linuxem.
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
aneb další větší změna. Yin naimplementoval bug 469, což je podpora více autorů pro jeden článek. Nicméně jsme to vzali zgruntu a vyřešili i další problémy. Například zlepšit výkon při prohlížení článků určitého uživatele, samostatná stránka s hezkým url pro každého autora, autor už nemusí být uživatelem Abíčka, autor si už nemůže svévolně změnit jméno na nějaký nesmysl, u autora ukládáme jeho osobní údaje pro potřebu redakce. První verze vypadá funkčně, snad brzy tuto funkcni vylepšíme a přidáme další funkce, třeba text o autorovi či foto.
Unison je software pro dvoucestnou synchronizaci adresářů. Dvoucestnost je hlavním rozdílem oproti mirrorovacímu nástroji rsync. Změny mohou probíhat na obou stranách a unison se je pokusí sloučit a replikovat na oba uzly. To jej v mých očích přímo předurčuje ke správě přenosné "aktovky" na flashdisku.
Před časem jsem v podstatě jen tak z legrace vyzkoušel Fvwm a zatím u něj setrvávám, vynikající je zejména velká virtuální plocha, sestávající (ve výchozím nastavení) z 3x3 stránek. Vyhovuje mi zcela minimální konfigurace, nepřidával jsem si nikam žádné moduly, na ploše v současné době nic jako hodiny nebo pruh úloh nechci a nepotřebuji.
Až do včerejška jsem si myslel, že vypalování LightScribe pod Linuxem není zatím možné. Z omylu mě vyvedl článek na cdr.cz
V článku jsem se dozvěděl, že firma LaCie již v říjnu vydala nástroj pro kreslení LightScribe. Jelikož vlastním LGH20L, tak jsem včera na své Fedoře 5 tuto aplikaci nainstaloval a vše vypadá naprosto chodivě.Mám takovou úchylku, že namám rád nedodělané věci. A tak když jsem viděl napůl nepřeložený fdisk (nebo něco podobného, už si přesně nepamatuji, co to bylo za program), tak jsem se jal doplnit těch pár hlášek.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V nejbližších dnech mě čeká reinstalace dvou počítačů s tím, že na oba počítače půjdou WinXP a Mandriva2007. Všude na serverech o PC se čte o recenzích WinVista a podobné. Mimo abclinuxu.cz linuxsoft.cz a root.cz se o recenzi linuxu nedočtete. Já bych to chtěl změnit.
Jelikoz jsem se chtel vrhnout na grabovani z TV, musel jsem si prekompilovat MPlayer s podporou kodekuu. Chybel mi mp3lame .
Nainstaloval jsem tedy
lame-3.97.tar.gz stahl jsem si nejnovejsi MPlayer-1.0rc1 a zacalo byt veselo. Kompilace kodeku nesla a po celkovem rozchozeni u kodeku nahlasil kompilator chybu.
sed -i '/^CFLAGS/s/$/ -fomit-frame-pointer/' libavcodec/Makefile
rm /usr/bin/gcc ; ln -s /usr/bin/gcc-3.4 /usr/bin/gcc
pak uz vsechno slo . Jeste davam muj
./configure --confdir=/etc --enable-gui --enable-menu --enable-x11 \
--language=cs --with-codecsdir=/usr/local/lib/codecs \
--enable-debug
Tak jsem taky zkousel AcidRip. Hned na zacatku jsem si vsiml, ze to chce nejake dalsi utilitky.
lsdvd a ta chce libdvdread
libdvdread-0.9.7.tar.gz a lsdvd_0.16.orig.tar.gz
< if ( $_ =~ /crop area.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
---
> if ( $_ =~ /Ořezová oblast.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
acidrip.pm
Mencoder FIX
Blíží se další lichý rok, a tak mě napadlo, že po distribucích ABC Linux 2003 a 2005 se možná bude chystat i verze 2007. 2003 jsem si dokonce zakoupil, 2005 trochu pomáhal testovat ... vcelku se jednalo o docela vydařené počiny. Netuším, jestli měla poslední verze větší úspěch než ta první, ale pamatuji se, že se příliš lidí do testování nehrnulo. Také kvůli tomu se občas objevily např. problémy s bootováním (aspoň ty, co se řešily zde v diskusích).
S jedním kamarádem uvažujeme o zprovoznění webhostingového serveru po novém roce. Přemýšlím jestli tam dát Debian, nebo CentOS. Prozatím se přikláním k tomu, že tam dám CentOS 5, jednak protože se v něm dost vyznám a jednak protože se mi docela zalíbil SELinux.
Rad by som tu s vami urobil taku malu statistiku.
Kazdy napiste rebricek 3 Extensions, ktore pre vas maju najvacsiu hodnotu z osobneho a pracovneho pohladu. Myslim, ze sa dozvieme zaujimave veci :)
Tak zacnem ja:
Osobne:
Pracovne (webdeveloper)
Celkovo mam aktivnych 30 Extensions a aktivne pouzivam minimalne 20, takze som mal dost tazky vyber. Ale Scrapbook vyhrava vo vsetkych smeroch.
Právě jsem vyřešil problém, který mne dlouhou dobu obtěžoval. Mám SATA vypalovačku Plextor PX-755SA.
Zřejmě se budeme stále častěji setkávat s tím, že se budou ovladače pro Linux realizovat jako běžné uživatelské programy, namísto modulů do jádra. Důvodů k takovému vývoji je celá řada a s tím, jak přibývají filesystémy pro FUSE, je toto směřování čím dál zřetelnější.
$>uname -r 2.4.32 $>cd /usr/src/linux $>make menuconfig $>make && make modules_install $>mount /boot $>cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.17-20061120 $>cp .config /boot/config-2.6.17-20061120 $>vim /boot/grub/grub.conf $>umount /boot $>links http://www.idos.cz/ConnForm.asp?tt=X&ToStn=Želivského $>reboot Broadcast message from root (pts/0) (Mon Nov 20 16:39:41 2006): The system is going DOWN for reboot now! #>ping -i 5 muj.server.com PING muj.server.com 56(84) bytes of data. From server.housing.com icmp_seq=1 Destination Host Unreachable
Dnes jsem si jen tak pročítal některé komentáře na winehq.com, náhodou jsem narazil na tento příspěvek od Jasona Greena a najednou mi to došlo.
Už to tady padlo mnohokrát - jak otevřít nový panel v běžící instanci Konqueroru.