Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Nedávno jsem narazil na informaci, kterou kdybych znal dříve, by mi mohla ušetřit pár nepříjemných starostí.
Tak jsem se po delší době opět dostal k tunění svého placatého přítele (HP nx6110). Od jisté doby, ani nevím od kdy, mi nechce moje Pentium M740 snižovat frekvenci. Prostě pořád běží na maximální frekvenci. Co z toho plyne, jednak spotřebovává relativně hodně energie a druhak se chladič může v obzvláště horkých dnech doslova zbláznit.
Konečně mám 'Master' kanál, na SoundBlasteru :). No asi nejsem sám koho to štvalo, a řešení je přitom jednoduché...
Minule jsem vyjádřil pochybnost nad tím, zda tohle moje dráždění hada bosou nohou bude mít nějaké pokračování, a jak se zdá asi bude ještě nejmíň jedno, protože jsem se stále ještě nedostal k přislíbené kompilaci instalaci vmware a ovladačů ATI. V tomto kuse se rozmazávám o problémech s balíčky.
Jak se přepnout na virtuální konzoli (Ctrl+Alt+F1) asi každý ví. Ovšem je možné se na ni přepnout i bez přepínání (např. pokud má člověk ne příliš stabilní ovladače grafické karty
)?
Pokud někdo zná man screen nazpaměť, asi se v následujících řádcích nic nového nedozví.
Pro komunikaci mezi dvěma procesy je možné (kromě opravdové IPC) použít i sockety. V 1999 jsem s údivem zjistil, že TCP spojení má řádově větší režii než unixové sockety - pokud se dobře pamatuju tak v roce 1999 byl rozdíl i 100 milisekund. Protože opět potřebuju přehazovat data mezi dvěma procesy, zkusil jsem si změřit, jak jsou na tom počítače dneska.
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Tak konečně se objevil lék na lagování paketů pod minimální zátěží na notebookové síťovce e1000.
Aneb jak oficiální zabugované balíčky mě donutily kompilovat openoffice a jak na 5. pokus - díky chlapcům z Debianu - odbugované balíčky jsem sestavil.
Nedávno, když jsem stahoval do práce novou verzi Avastu, všimnul jsem si, že se konečně objevila Home verze pro Linux.
V instalaci JES je aplikační server(AS) Sun Java System Application Server Enterprise Edition konkrétně ve verzi 8.2 . Je to komfortní kontejner J2EE pro EJB, JSP a servlety. Je po DS druhým základním kamenem JESu (s určitým omezením se dá použít i Java Web Server z JES), poskytuje běhové prostředí většině ostatních aplikací JES (nebo jejich částem). Které technologie, standardy podporuje a další podrobnosti viz. zde. Já se opět soustředím na instalaci a rozběhání AS.
Rozhodl jsem se přispět komunitě ubuntistů a věřících a vytvořit novou distribuci odvozenou od Ubuntu Linuxu. Měla by být určena duchovněji založeným uživatelům a zejména těm, kteří touží po kontaktu s božskými silami i na svém desktopu.
Konec minulého týdne byl nabitý akcemi. Kromě pátečního jednání na ČNI se konal v sobotu a v neděli Linuxový víkend.
Dobrý večer, vážení přátelé, chci se s Vámi podělit o jeden užitečný poznatek s přehrávačem mp3 Teac MP-222 - je to blbost, ale může se hodit...
Dnes se chystám na instalaci počítačové učebny. Jedná se o učebnu na intru v Pardubicích, která slouží pro studijní účely jako hledání materiálů na internetu, psaní laborek,... .
V pátek 18. 5. se v Praze na Českém normalizačním institutu konala akce, jakou ještě nezažili.
Tímto zápisem bych rád reagoval na článek, který se nedávno objevil na serveru root.cz
Je pravda, že se za pár let na Linuxu neobejdeme bez antiviru? Mám k tomuto výroku několik pochyb a rád bych je tady vyřkl a ospravedlnil.
K sepsání mě inspiroval nově nainstalovaný, ještě nezasmrádlý, řádně zakoupený VMware Workstation 6.0 for Linux. Jako vůbec první virtuální stroj jsem si do něj totiž vrazil takového menšího brášku hostitelského OS. Předchozí blogpost se mi nějak zvrtnul v oslavnou ódu na VMware, ale což, vykecal jsem se v něm ze svého nadšení, tak jdeme na věc.
Dal jsou tomuto blogpostu římskou jedna i když ani zdaleka netuším, bude-li nějaká dvě. Je to povídání o tom, jak řežu unstable experimentalem a co při tom občas používám za zvrhlosti a proč.
Krátce bych zde chtěl poreferovat o tom co se děje v CVS větvi E17.
Vývoj se v posledních měsících trochu zpomalil, i díky tomu že vyšel Yellow Dog Linux 5.0, tato distribuce využívá jako grafické prostředí právě E17.
Mezi nejdůležitější novinky patří nesporně přechod z ecore na efreet. Já osobně tento přechod považuji za nepodařený, právě kvuli tomuto přechodu jsem neaktualizoval E17 skoro 4 měsíce. Tento přechod přinesl především slušný zmatek do již tak nedávno překopávaného systému ikon, vývojář, který na tom pracoval svou práci nedodělal a tak je nyní situace dost špatná, některé aplikace využívají ecore, jiné efreet.
Další (alespoň pro mě) důležitou novinkou jsou ikony na ploše, zatím je to velmi nedoladěné, ale svůj úkol to splňuje dostatečně, pokud si tedy ikony připravíte například v gnome, nebo přes textový editor v adresáři ~/Desktop/.
Jsou zde ještě jiné novinky, ale ne tak významné.
Přikládám snímek obrazovky:
Pred pár dňami som sa po dlhej dobe premýšľania rozhodol kúpiť si externé LCD. Voľba padla na 22'' Acer AL2216WsD - v testoch, čo som našiel na nete, mal najlepšie farby, a pritom je skoro najlacnejší (vo variante bez DVI vstupu najlacnejší - cca. 6800) - skoro až trápnych 7200 Kč. O pár hodín po rozhodnutí bol u mňa, po otestovaní na spolubývajuceho windowsoch som nenašiel vadné pixely a tak som ho pripojil k noťasu a začala sranda menom konfigurácia X.org 
Na serveru polishlinux.org vyšel hezký návod na tvorbu neonového textu v GIMPu. Zkusil jsem ho, líbil se mi, tak vám zde předkládám jeho popis v češtině.
Lidé (a jiné opice) byli od Architekta vybaveni ve světě živočišných druhů velmi vzácnou polohou očí, která jim poskytuje mnoho výhod od jednodušší aplikace očních stínů po pohodlnější nošení brýlí. Někde mezi těmito výhodami se krčí i schopnost vnímat o jeden rozměr více, než je umožněno třeba našim oblíbeným tučňákům. Tento rozměr se však poněkud obtížněji zachycuje fotoaparátem…
Zdravim
V jedné malé firmě (5 účtů) žil byl MS SBS 2003, dělal firewall, doménu, exchange poštu a fax.
Dokončil jsem revizi českého překladu balíku coreutils. Mezi GNU balíky zaujímá 12. místo měřeno rozsahem katalogu (1208 hlášek). Avšak významově se řadí ke stěžejním částem GNU. Vždyť obsahuje takové nástroje jako cat, chroot, cp, date, ls, sort nebo who!
ve flamu na rootu jsem nasel krasnou vecicku o niz jsem ani netusil, ze ji gcc umi -- optimalizace podle vysledku profileru. pri beznych optimalizacich nema tradicni prekladac (nemlouvim ted o JIT kompilaci) sanci zjistit, jak ktere casti kodu budou volany casto, z jakych mist a podobne... a proste jen hada a tipuje. nicmene, pomoci vcelku zastrcenych direktiv prekladace -fprofile-generate a -fprofile-use jde situace velice hezky zmenit a hodne pozitivnim smerem.
Je to skoro týden, co jsem si nainstaloval Fedoru 7 Test 4, tak jsem se rozhodl, že bych se mohl podělit se svými prvními dojmy, postřehy a možná i nějakými tipy.
Jak jsem slíbil, tak činím a dávám vědět jak pokračuje akreditace Open Source aplikací pro testy ECDL.