Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Před několika dny se na serveru http://www.archlinux.org objevila informace o dostupnosti testovacích ISO obrazů verze 0.8 s kódovým označením Voodoo. Obrazy jsou dostupné pro procesory i686 a x86_64 kompatibilní.
Mám asi dva roky starý skener, jehož zprovoznění jsem zhruba popsal v sekci Hardware. Člověk zapomíná, mění distribuce, čímž se startovní podmínky stále mění. Takže tedy znovu, pořádně a polopatě. Co dělat se skenerem, když ho připojíte, a ono nic?
Možná jste si všimli mého předchozího blogpostu (spíš nevšimli), kde jsem se trápil s diakritikou. Po dlouhém usilovném (...) boji jsem dosáhl výsledků. Mám čistě unicode systém tak budu rád, vyzkoušíli i někdo jiný. Když budete mít nějaké nápady nebo věci co vylepšit napište do komentů. A teď už link:
http://www.repli2dev.ic.cz/download/czech_ktouch.tar.gz
po rozbalení stačí spustit soubor install.sh jako root.
Komu by to nestačilo, přiložil jsem i konfik, ale věřte tak jednoduché to není. Celé se to musí zpracovat v latin2 až když máte czech.ktouch.xml použít recode l2..utf8. Docela sranda.
Opravená klávesnice (až na barvu Z a Y).
Čas od času se Microsoft snaží inzerovat na Abíčku. Vždy jsme ho odmítli. Teď na to šel oklikou.
Možná nosím sovy do Athén, ale dneska jsem zjistil náhodou a poprvé, že online sběrna Globusu má klientskou aplikaci dostupnou i pro Linux.
Z okolností vyplynulo, že se stanu adminem celkem pěkného serveru, na kterém budeme ještě s jedním známým provozovat určitou (převážně) LAMP službu. A vzhledem k tomu, že jsem totální nováček v administraci serverů, budu zde psát, jak bych chtěl vše dělat a spolehnu se na komunitu, že mi poradí a pomůže :) První díl se týká výběru filesystému na server, konfigurace RAIDu a výhledu do budoucnosti, ohledně použitého síťového FS.
Pokud používáte wine i k hraní her, tak jste se určitě setkali s tím že se vám zvuk ve hře seká, nebo myš není tam kde by měla být a poletuje tam kde se jí zrovna chce, to samozřejmě znepříjemňuje hraní a to dost podstatně.
V tomto super-krátkém zápisku chci jen informovat zájemce, že jsem právě aktualizoval zdrojáky tohoto portálu a developerskou databázi. Více informací najdete na stránce projektu. Kdo si chce pocvičit programování, něco se naučit, hledá téma ročníkové práce do školy atd., má možnost se zapojit. V bugzille máme 247 otevřených chyb a námětů, některé se dají zvládnout za pár minut, jiné by zabraly týdny.
Čau lidi, při kompilaci vmware (VMware Server 1.0.1 build-29996) modulu vmnet pro kernel 2.6.19 pravděpodobně vznikne tento problém:
CC [M] /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.o /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c: In function ‘VNetCopyDatagramToUser’: /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: ‘CHECKSUM_HW’ undeclared (first use in this function) /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: (Each undeclared identifier is reported only once /tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.c:629: error: for each function it appears in.) make[2]: *** [/tmp/vmware-config0/vmnet-only/userif.o] Error 1 make[1]: *** [_module_/tmp/vmware-config0/vmnet-only] Error 2 make[1]: Leaving directory `/usr/src/linux/include' make: *** [vmnet.ko] Error 2 make: Leaving directory `/tmp/vmware-config0/vmnet-only' Unable to build the vmnet module.
Už mě nebaví vyťukávat ordinální hodnoty českých uvozovek, pomlček aj. nebo v lepším případě psát jejich symbolické názvy. Tak jsem se konečně odhodlal a udělat si vlastní variantu české klávesnice.
Jednou z hlavních (a opravdu pořádně velkých) bolestí je neexistence jednotného rozhraní pro příjem událostí a jejich snadné a bezpečné zpracování. S tím, jak se technologie kevent
blíží k rozumně použitelné implementaci, samozřejmě roste naděje na změnu. Současně ovšem vyvstávají i otázky.
V příštích týdnech a měsících budu vytvářet grafický konfigurační nástroj pro nastavení GRUBu v Pythonu, který s největší pravděpodobností bude využit v příštím vydání Kubuntu 7.04 Feisty Fawn.
V současné době diskutujeme uživatelské rozhraní. Protože se snažíme vytvořit jednoduché a efektivní UI, sbíráme informace od uživatelů, kteří už někdy s nastavováním GRUBu pracovali nebo jim takovýto grafický nástroj chyběl.
Celeste Lyn Paul, UI expertka, která mi pomáhá s vytvořením UI, na svém blogu právě takovýto dotazník zavedla. Budu vážně moc vděčný, pokud mi pomůžete a přispějete svým názorem pod její blog nebo v nouzovém případě také zde. Čím dříve, tím lépe :o)
Děkuji všem, kdo mi pomůžou a zareagují.
PS: Samozřejmě až to bude, můžeme nadělat balíky i pro ostatní distribuce, které o to budou mít zájem :o) Ale některá distra už podobné utilitky mají.
Je paradoxem, že tuhle minirecenzi píše člověk, který ještě na začátku roku všem radil a rozhlašoval, že tehto SW je mrtvý, slibný ale nevyvíjející se a "běžte od toho". A jsem rád, že po roce mohu prohlásit, mýlil jsem se. Kdenlive přežilo svou smrt. Kdenlive přežilo něco na čem ztroskotá mnoho nadějných open source projektů – odchod původního autora (Jason Wood). To o něčem svědčí, že kód je srozumitelný, existuje dokumentace a design není k zahození. Nový vývojář - Jean-Baptiste Mardelle - právě včera (4.12.) vydal novou verzi. Protože jsem si s touto video střižnou asi před měsícem hrál neodolal jsem se podělit se svými zkušenostmi.
Proc? Protoze chci rychlejsi, stabilnejsi a lepe vypadajici system, ktery budu mit vice pod kontrolou. Ve skole a v praci pouzivam Linux jiz nekolik let a myslim si, ze dozral cas k tomu zkusit ho i v domacim provozu. Arch je mi ze soucasnych distribuci nejvice sympaticky -- prijemny instalator, KIS, pacman,...
Na Abicko o tom pisu proto, abych nemusel pracne vzpominat co jsem jak delal, az budu Arch davat na pocitace mamy, taty, bratra, rodicu me milovane pritelkyne a sestry me milovane pritelkyne:) Treba tim take nekomu pomuzu (budu se snazit psat hodne podrobne...), nebo nekdo pomuze mne, az si nebudu vedet s necim rady. Nektere veci se vam muzou zdat jako triviality, ale ac Linux pouzivam hodne dlouho, nikdy jsem nebyl nucen se potykat s narodnim nastavenim, multimedii atp. -- vzdy jsem si vystacil se zakladni instalaci pripadne prisel k pocitaci administrovanemu nekym jinym.
Tento handy terminál ve stylu Quake založený na aplikaci Konsole se zařadil mezi mé oblíbené aplikace, nabindoval jsem si jej na klávesu Access IBM. Doplnil mou sbírku aplikací: Katapult, Klipper, Kpf a KWallet.
Koupil jsem si Bluetooth headset Nokia BH-202 (za 1200 Kč) - měl jsem v plánu ho používat s mobilem (Nokia 6600) i s Linuxem.
Exportní funkce v OpenOffice do PDF mě nikdy svými schopnostmi nijak zvlášť neuspokojovala – zejména v porovnání s převodním makrem pro Word, které je dodáváno jako součást Adobe Acrobat a které jsem nucen dost často používat. Naštěstí časy se mění a v počítači se hromadí i dokumenty v ODT, kterým bych při převodu do PDF rád dopřál podobných vymožeností jako je převod nadpisů na záložky, nastavení voleb otevření či nastavení zabezpečení dokumentu. Proto jsem hledal a našel extendedPDF.
aneb další větší změna. Yin naimplementoval bug 469, což je podpora více autorů pro jeden článek. Nicméně jsme to vzali zgruntu a vyřešili i další problémy. Například zlepšit výkon při prohlížení článků určitého uživatele, samostatná stránka s hezkým url pro každého autora, autor už nemusí být uživatelem Abíčka, autor si už nemůže svévolně změnit jméno na nějaký nesmysl, u autora ukládáme jeho osobní údaje pro potřebu redakce. První verze vypadá funkčně, snad brzy tuto funkcni vylepšíme a přidáme další funkce, třeba text o autorovi či foto.
Unison je software pro dvoucestnou synchronizaci adresářů. Dvoucestnost je hlavním rozdílem oproti mirrorovacímu nástroji rsync. Změny mohou probíhat na obou stranách a unison se je pokusí sloučit a replikovat na oba uzly. To jej v mých očích přímo předurčuje ke správě přenosné "aktovky" na flashdisku.
Před časem jsem v podstatě jen tak z legrace vyzkoušel Fvwm a zatím u něj setrvávám, vynikající je zejména velká virtuální plocha, sestávající (ve výchozím nastavení) z 3x3 stránek. Vyhovuje mi zcela minimální konfigurace, nepřidával jsem si nikam žádné moduly, na ploše v současné době nic jako hodiny nebo pruh úloh nechci a nepotřebuji.
Až do včerejška jsem si myslel, že vypalování LightScribe pod Linuxem není zatím možné. Z omylu mě vyvedl článek na cdr.cz
V článku jsem se dozvěděl, že firma LaCie již v říjnu vydala nástroj pro kreslení LightScribe. Jelikož vlastním LGH20L, tak jsem včera na své Fedoře 5 tuto aplikaci nainstaloval a vše vypadá naprosto chodivě.Mám takovou úchylku, že namám rád nedodělané věci. A tak když jsem viděl napůl nepřeložený fdisk (nebo něco podobného, už si přesně nepamatuji, co to bylo za program), tak jsem se jal doplnit těch pár hlášek.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V nejbližších dnech mě čeká reinstalace dvou počítačů s tím, že na oba počítače půjdou WinXP a Mandriva2007. Všude na serverech o PC se čte o recenzích WinVista a podobné. Mimo abclinuxu.cz linuxsoft.cz a root.cz se o recenzi linuxu nedočtete. Já bych to chtěl změnit.
Jelikoz jsem se chtel vrhnout na grabovani z TV, musel jsem si prekompilovat MPlayer s podporou kodekuu. Chybel mi mp3lame .
Nainstaloval jsem tedy
lame-3.97.tar.gz
stahl jsem si nejnovejsi MPlayer-1.0rc1 a zacalo byt veselo. Kompilace kodeku nesla a po celkovem rozchozeni u kodeku nahlasil kompilator chybu.
sed -i '/^CFLAGS/s/$/ -fomit-frame-pointer/' libavcodec/Makefile
rm /usr/bin/gcc ; ln -s /usr/bin/gcc-3.4 /usr/bin/gcc
pak uz vsechno slo . Jeste davam muj
./configure --confdir=/etc --enable-gui --enable-menu --enable-x11 \
--language=cs --with-codecsdir=/usr/local/lib/codecs \
--enable-debug
Tak jsem taky zkousel AcidRip. Hned na zacatku jsem si vsiml, ze to chce nejake dalsi utilitky.
lsdvd
a ta chce libdvdread
libdvdread-0.9.7.tar.gz
a lsdvd_0.16.orig.tar.gz
< if ( $_ =~ /crop area.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ } --- > if ( $_ =~ /Ořezová oblast.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
acidrip.pm
Mencoder FIX
Blíží se další lichý rok, a tak mě napadlo, že po distribucích ABC Linux 2003 a 2005 se možná bude chystat i verze 2007. 2003 jsem si dokonce zakoupil, 2005 trochu pomáhal testovat ... vcelku se jednalo o docela vydařené počiny. Netuším, jestli měla poslední verze větší úspěch než ta první, ale pamatuji se, že se příliš lidí do testování nehrnulo. Také kvůli tomu se občas objevily např. problémy s bootováním (aspoň ty, co se řešily zde v diskusích).
S jedním kamarádem uvažujeme o zprovoznění webhostingového serveru po novém roce. Přemýšlím jestli tam dát Debian, nebo CentOS. Prozatím se přikláním k tomu, že tam dám CentOS 5, jednak protože se v něm dost vyznám a jednak protože se mi docela zalíbil SELinux.
Rad by som tu s vami urobil taku malu statistiku.
Kazdy napiste rebricek 3 Extensions, ktore pre vas maju najvacsiu hodnotu z osobneho a pracovneho pohladu. Myslim, ze sa dozvieme zaujimave veci :)
Tak zacnem ja:
Osobne:
Pracovne (webdeveloper)
Celkovo mam aktivnych 30 Extensions a aktivne pouzivam minimalne 20, takze som mal dost tazky vyber. Ale Scrapbook vyhrava vo vsetkych smeroch.
Právě jsem vyřešil problém, který mne dlouhou dobu obtěžoval. Mám SATA vypalovačku Plextor PX-755SA.