Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Protože ještě stále není počasí na lítání, tak jsem asi před měsícem začal modelovat svůj nový dvojplošník od Multiplexu s tím, abych si s ním mohl zalétat alespoň na simulátoru CRRCsim.
Jestli se mi to povedlo, posuďte sami. Je to můj vlastně první výtvor v Blenderu, tak buďte prosím schovívaví. :-) Stahovat můžete zde. Jsou tam takové vychytávky jako pohyblivá křidélka a směrovka, dokonce jsem si pohrál i se stíny tak, že stín vrtule není vidět atd.
S novou prací přišel požadavek na uchovávání některých souborů v šifrovaném stavu pro připad ukradení notebooku. Zvolil jsem to co mi bylo doporučeno a to encfs, jehož nastavení zde popíšu.
Po dlouhé době jsme resuscitovali měsíční zpravodaj AbcLinuxu.cz. Dříve vycházel relativně pravidelně, pak jsme mu začali říkat „nepravidelný zpravodaj“ a pak odumřel úplně. Tak teď je zpět!
v souvislosti s mym predchozim zapiskem, jsem objevil moc peknou variantu red-black stromu. kdo nekdy zkousel implementovat RB stromy, AVL stromy a dalsi asi vi, ze je to pekny hnus.
Několik svých webů jsem postavil na Drupalu a pro blokování spamu používám captchu (nejraději mám reCaptchu). Spam se mi na stránkách zatím žádný neobjevil, ale docela zajímavé bylo číslo, kolik útočníků se pokoušelo spamovat (vzhledem k celkem malé návštěvnosti mi to přijde dost). Tak jsem si řekl, že si z těch výsledků vyrobím statistiku a napsal jsem si na to jednoduchý prográmek.
V tomto blogu shrnu dvě témata týkající se Abíčka. První je drobná změna funkce monitoru, která zabrala nečekaně moc času, druhá je žádost o pomoc při hledání důvodu, proč načítání strának někdy zdržuje průzkum návštěvnosti NetMonitor, respektive servery gemius.
Poměrně často do svých kamarádů slýchám o problémech spojených s rozcházením bezdrátového připojení k univerzitní síti Eduroam na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Potíže postihují všechny obvyklé operační systémy. V případě Linuxu je tomu nejinak. V poslední době se však situace začíná obracet k lepšímu a realizace připojení už není taková tragédie. Moje HOWTO se vás pokusí provést procesem, na jehož konci by mělo být fungující připojení.
Řešil jsem problém, jak uživatelům neobsluhujícím konzoli usnadnit spouštění videa přes TV out do televize. Zde je moje řešení pro Kubuntu.
V úvodnej časti svojich zápiskov pod názvom Expertný systém CLIPS som letmo predstavil jedno prostredie na tvorbu expertných systémov a spomenul som aj prvé expertné systémy vznikajúce ešte v 60. rokoch minulého storočia. V tejto časti by som chcel bližšie vysvetliť, čo to ten expertný systém vlastne je, z čoho sa skladá a aký je rozdiel medzi ním a znalostným systémom.
V portage sa konečne objavilo Qt 4.5 rc1 a nebol by som to asi ja keby som to hneď nechcel vyskúšať. Podľa benchmarkov to vyzerá veľmi sľubne. Ako to je so zrýchlením v skutočnosti?
Expertné systémy sú sústavy programov a vhodne vybraných štruktúrovaných dát, ktoré sú charakterom a kvalitou svojej činnosti schopné nahradiť kvalifikovanú a skúsenosťami zdokonalenú činnosť expertov, špecializujúcich sa na určitý obor, niekedy ich dokonca aj prekonať. Tieto programy spadajú do kategórie umelej inteligencie. Ak si myslíte, že začínam písať scifi príbeh, ste na omyle. Riešiť špecifické problémy a používať softvér na báze AI (umelej inteligencie) môžete aj vy, teraz, na svojom desktope.
V minulém zápisku řešícím redesign úvodní stránky si Ignor stěžoval, že diskriminujeme neregistrované čtenáře. Ono je to naopak, my dáváme registrovaným uživatelům různé příjemné výhody navíc. A má to i praktický důvod, nemusím řešit dva způsoby ukládání konfigurace, je jen jeden kód. Nicméně Ignor má pravdu v tom, že spousta uživatelů se prostě registrovat nebude, i kdyby byl formulář sebekratší (aktuálně jméno, login, heslo a přezdívka). A dát jim výhody registrovaných by bylo pro Abíčko přínosné. Co tedy s tím? Registrovat všechny návštěvníky automaticky
Elektronický podpis existuje v českých zákonech už 9 let, tak jsem se ho konečně rozhodl vyzkoušet. Vybral jsem si produkt České pošty, který poskytuje její certifikační autorita Postsignum. Na webu mají celkem podrobně popsané všechno, co je potřeba připravit pro úspěšné udělení certifikátu. Měl jsem zájem o kvalifikovaný certifikát, se kterým lze pouze podepisovat a komunikovat se Státní správou.
Stručný popis zakompilování ovladače do systému a hlavně popis debugovacích informací potřebných pro další vývoj a následné rozšiřování podporovaných zařízení.
Není HP 550, jako HP 550, o čemž jsem se přesvědčil, když se mi na tomto notebooku nepodařilo zprovoznit bluetooth, ačkoliv podle mnoha dokumentů, které jsem našel různě po webu, měl fungovat bezproblémově out-of-the-box. Ukázalo se, že kromě dražší varianty s intel-based wifi a bluetooth (to je ta rovnou fungující), existuje levnější broadcom-based varianta, což je můj případ. Teď jsem ve fází, kdy wifi po určitém úsilí funguje, bluetooth stále jako by tam ani nebyl.
Tak jsem se rozhodl, že překopu disk. Měl jsem jeden velký oddíl, portage je pomalý a chtěl bych mít možnost případně využít prostor i pro něco jiného, prostě jednoduše měnit počet a velikosti oddílů.
Po delší době jsem vytvořil aktualizaci Czela Debiana, systému založeného na Debianu Lenny. Iso obraz je ke stažení pomocí tohoto odkazu.
Tak už 9 dní používám KDE 4.2 a vracet k 3.5 už se nebudu. Nečekal jsem to, ale nejen že už je to použitelný, je to v úplně pohodě...
Jako správce počítačové sítě jedné menší katedry na UP v Olomouci jsem asi před měsícem migroval ze starého na nový server. Při volbě operačního systému jsem se rozhodnul pro GNU/Linux. Přidal jsem si tím určité množství práce, které bych si ušetřil, pokud bych zůstal věrný platformě MS Windows. Svého rozhodnutí však nelituji a jsem přesvědčen, že se z dlouhodobého pohledu vyplatí. Proč?
Robert minule předestřel, že bychom rádi předělali design abíčka. Nicméně diskuse se podle mně celkem zvrhla v osobní hádky o fixním vs. variabilně širokém designu a nějaké konkrétní podněty se tam moc neřešily. To bych chtěl napravit v serii zápisků, které budou mít konkrétní téma. Prosím diskutující, aby se jej drželi a nerozmělňovali diskusi jinými tématy.
Na vánoce jsem si od firmy nechal nadělit Samsung D880 - báječný to telefon na dvě SIMky. V první fázi jsem byl nadšen samotným telefonováním, ve druhé jsem pak začal zjišťovat, co telefon umí dalšího. V informacích o telefonu se mimo jiné dozvíte, že by měl umět přehrávat mp4* video, tak se pojďme podívat, jak mu jej naservírovat...
Již dlouho s oblibou používám Hugin. Po celou dobu se v něm neobjevovaly víceméně žádné novinky. Zlepšovala se stabilita (dříve spíš silná nestabilita) a vylepšovala se kvalita výstupu (alespoň z pohledu uživatele, do zákulisí nevidím). Nyní začaly přibývat novinky
Rád bych se s vámi podělil o to, co mi udělalo v nové verzi radost, možná některé z vás nalákám, abyste si Hugin upgradovali a vyzkoušeli
Po svých experimentech s LFS mi jemně stouplo sebevědomí, tak jsem si řekl, že zkusím opravdový Unix a tedy FreeBSD. Zde je pár poznámek.
Zejména TeXistům by se mohla hodit drobnost, kterou jsem dnes objevil – snadné znovunačtení PDF v Adobe Readeru. V TeXovském archivu CTAN se pod položkou acroreloadpdf skrývá malý JavaScript soubor. Stačí jej stáhnout, vložit do ~/.adobe/Acrobat/<verze>/JavaScripts/ a restartovat Adobe Reader. Následně se na začátku menu File objeví položka Reload. Po zvolení je otevřené PDF znovunačteno z disku a zobrazeno se zachováním zobrazení na původní stránce s původním nastavením zvětšení.
Při použití klávesové zkratky Alt+F Enter je to vcelku rychlé a pohodlné. Drobnost, ale potěší.
(Mimochodem, na Windows to asi moc užitečné nebude, protože pokud je PDF zobrazeno, je soubor uzamčen a nemůže být přepsán. Není tedy moc důvod ho obnovovat.)